Přihlášení

Jméno:

Heslo:




zapomenuté údaje

Články

Vojtěch Šrom1.4.2023
Vařící výprava 2023

Rod, Cid, M.V.25.10.2019
P. Mgr. Josef Tichý SI - JESTŘÁB

Medvěd30.3.2019
Vařící výprava

Saša14.1.2018
Letní tábor KUKLE 2017

Ren2.11.2017
Staré pověsti Bleskooddílové 1

Medvěd16.8.2016
Letní tábor KUKLE 2016

Saša26.5.2016
Puťák Sázava 2016

Bobek8.2.2016
23. světové skautské jamboree

Kolektiv RS6.6.2015
Ceste ke středu Země


» Starší články »
Ceste ke středu Země
napsal: Kolektiv RS 6.6.2015

Je to již dlouho, co jsme s rovery plánovali speleologickou výpravu, a konečně se tak po roce stalo. Začínali jsme jako čtyři rozdrobené skupiny, které se ve finále měly sejít v neveliké obci Bubovice uprostřed Českého krasu . Pavel, Kléťa a Pojka se sešli už na havlíčkobrodském nádraží, Lišák se přidali v Praze, stejně tak jako Cid, jehož vozem značky Škoda Scout jsme se vydali vstříc dobrodružství - směr Český kras.

Po tři čtvrtě hodině již Cid parkoval auto před hospodou v Bubovicích, kde jsme se stavili na oběd - a ne zrovna dietní (objevila se kuřecí směs s bramboráčky, kachní stehýnko se zelíčkem a knedlíky, jahodové knedlíčky), čehož jsme měli již záhy litovat. Semeno pochybnosti o uváženosti tohoto kroku bylo do našich řad zaseto, již když se k nám běhěm oběda připojil Kaštánek se speleologem a průvodcem Honzou, kteří zůstali pouze u vody.

Vzali jsme z auta potřebné vybavení a šli rovnou do jeskyně Arnoldka. Po průlezu bytelnými kovovými dveřmi, chránícími jeskyni před nevítanými návštěvníky, jsme slezli třemi dlouhými žebříky. S klesající nadmořskou výškou a teplotou, pomalu se stabilizující na příjemných cca 8 stupních Celsia, stoupal náš adrenalin. Jeskyně byla rozdělena na dvě hlavní cesty – k jeskynnímu jezeru a do bludiště.

Prvně naše cesta směřovala k jezírku. Museli jsme překonat nespočet překážek - především blátivé strmé svahy a skály, ale i plazením se protlačit skrz úzké otvory, které jsme si velice oblíbili (ironie) a kde jsme asi nejvíce pocítili náklad uvnitř žaludků. Cestou jsme mohli zahlédnout i vykrystalizovaný vápenec nebo překvapení, které po sobě zanechali netopýři. V nejhlubším místě jsme byli více než sto metrů pod úrovní vstupu do jeskyně.

Po pěti hodinách prolézání nespočtem chodeb a slepých odboček, již některým přestávaly svítit baterky a tak jsme usoudili, že bude moudréi vydat se zpět k povrchu zemskému. Když jsme se pak na sebe podívali za denního světla, nejenomže jsme byli všichni vyčerpaní, ale vzali jsme s sebou každý tak 2 kila bláta :-D

Pro začátek to byla velice poutavá ukázka krás speleologie - jaké bude pokračování naší započaté speleologické dráhy?

Kolektiv RS


Tento článek byl přečten již 1796 x Tisknout článek Sdílet na facebook
 
 
Created by: C.i.D
© Junák - český skaut, středisko Bobři Havlíčkův Brod, z. s., 3. oddíl Blesk 2004-2023