Josef se narodil 30.8.1930 v Německém Brodě. Rodiče pocházeli z Trpína u Poličky na českomoravském pomezí, kde byl velmi čilý náboženský i spolkový život. Otec, aktivní předválečný člen lidové strany a Orla, zakladatel Lidové záložny v tehdejším Německém Brodě, člen revolučního národního výboru od začátku roku 1945, po únoru 1948 rezignoval na funkci v KNV a vystoupil z ČSL. Jako uznávaná osobnost v místních katolických kruzích musel čelit nátlaku StB. Matka byla v domácnosti. Mladší sestra Marie vystudovala farmacii a pracovala jako lékárnice.

V šesti letech nastoupil na Obecnou školu chlapeckou v Německém Brodě, následně na Hlavní školu chlapeckou (měšťanka). V letech 1944 a 1945 se učil obchodním příručním, následně mezi lety 1945 a 1950 vystudoval Havlíčkovo státní reálné gymnázium v Havlíčkově Brodě.

Již za dob studia na gymnáziu v r. 1947 vstoupil do Junáka. Od počátku je členem 3. chlapeckého oddílu BLESK (tehdy tzv. "homogenní oddíl", nyní oddíl "se zdůrazněnou náboženskou výchovou") střediska "Bobři" Havlíčkův Brod. Záhy se stal jeho vůdcem a zasloužil se o to, že oddíl BLESK neztratil kontinuitu ani ve dvou následujících obdobích, kdy byl u nás komunistickou totalitou Junák zakázán. Od 1.1.1948 byl zástupcem vůdce oddílu, od 1.1.1949 vůdcem oddílu.

Tábor Vidlák (1948).

Tábor Rohozná (1949).

Tábor Rohozná (1949).

Jestřáb na stopu.

Čundr po Krkonoších

V roce 1950 byl přijat do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova (v téže době byl zatčen provinciál jezuitů P. Šilhan) a podal přihlášku na teologickou fakultu, po poradě s duchovní autoritou na základě změněného postavení fakulty však přihlášku stornoval. Formace v jezuitském řádu probíhala tajně nepravidelně na různých místech. Téhož roku byl komunistickou státní mocí zrušen Junák, Josef přesto pokračoval ilegálně v činnosti s oddílem Blesk (v té době byl mj. po vykonstruovaném procesu uvězněn zakladatel oddílu BLESK, P.ThLic. František Hajek).

Na přelomu let 1950 a 51 absolvoval jednoroční kurz při Obchodní akademii. Následně nastoupil na základní vojenskou službu, kterou ukončil v roce 1953 a stal se zaměstnancem komunálního podniku v Havlíčkově Brodě (název se různě měnil - naposledy "Sázava, podnik místního hospodářství"). Vystřídal různé funkce, nakonec byl zásobovačem. (Perlička: mj. šéfoval manekýnkám při organizaci módních přehlídek.) Po určitou dobu zde s ním pracoval jako topič politický vězeň opat Vít Tajovský OPraem. Přes nouzovou výpomoc známému se dostal k externí průvodcovské činnosti u Čedoku a v době politického uvolnění kolem roku 1968 jezdil se zájezdy i do Rakouska.

V roce 1968 se rozhodující měrou podílel na obnoveni legální činnosti 3. oddílu Blesk a dál stál v jeho čele jako vůdce. Kromě vedení oddílu vykonával od záři 1968 funkci zástupce vedoucího střediska "Bobři" Havlíčkův Brod. Po zrušení Junáka v r. 1970 dál vedl oddíl Blesk a organizoval (spolu s dalšími) ilegální oddílové podniky (mj. letní tábory na Vysočině, v Beskydách, Jeseníkách, Nízkých Tatrách aj.). Tato jeho činnost byla spojena se značným rizikem, neboť v roce 1971 po konzultacích s různými duchovními autoritami nastoupil na teologickou fakultu a do semináře v Litoměřicích a jako člen jezuitského řádu byl pod dohledem StB, opakovaně byl vyslýchán a šikanován, speciálně mu byl zakazován styk s mládeží. Nebylo vůbec jisté, zdali bude dovoleno vysvětit ho na kněze.
Zahajovací schůzka po obnovení
oficiální činnosti (1968). Nakonec k tomu došlo v roce 1976, nastaly ovšem stejné potíže s udělením státního souhlasu (s výkonem duchovní činnosti). Primiční mši sv. sloužil v nejužším kruhu doma, dodatečně mu byla povolena i oficiální primice v brodském kostele (ovšem bez obvyklého navazujícího společenského setkání - oslavy). Pak nastoupil jako kaplan do Pardubic. Poté mu kněžské působení bylo umožněno pouze v Hradci Králové a okolí pod přímým dohledem tehdejšího "paxteriérního" kapitulního vikáře. Postupně byl duchovním správcem na hradeckých předměstích Plotiště nad Labem a Pouchov (včetně připojených farností). Obtěžování ze strany církevních tajemníků a StB ho provázelo až do konce komunistického režimu.

Oddílový sjezd na Skřivánku (1982).

V roce 1989 - v době, kdy politická situace nebyla ještě zcela jasná - inicioval obnovení legální činnosti oddílu BLESK (Blesk obnovil činnost již 12.12.1989). Po revoluci přednášel na katechetických kurzech v HK, byl členem kněžského poradního orgánu diecézního biskupa a stal se diecézním duchovním rádcem Junáka v Královéhradecké diecézi. V této funkci mj. navštěvoval tábory svěřených skautských oddílů, sloužil na nich mše, konal pro skauty přednášky s duchovní tématikou eventuálně duchovní obnovy, pravidelně organizoval v Hradci Králové diecézní skautský seminář (každoroční skromnější obdobu např. semináře brněnského). Z titulu této své funkce také spolupracoval s ÚTDRJ a účastnil se společných porad a schůzí v Praze. V této době také na svých kněžských působištích zakládal nové skautské oddíly, pomáhal rozběhnout jejich činnost (metodicky i jinak) a všemožně je podporoval (Lochenice, Pouchov). To vše při vysilující práci faráře, který má na starosti několik farností. Vyčerpání a stres mu přivodily vážné zdravotní problémy (mj. operace páteře, chronická onemocnění...). Po celou tuto dobu nepřerušil spolupráci se svým mateřským oddílem BLESK. Pravidelně navštěvoval oddílové tábory, konal tam bohoslužby a přednášky, příležitostně se účastnil i dalších oddílových akcí a oddíl všemožně podporoval.

Od září 2003 působí v domě TJ v Kolíně a i nadále udržuje kontakt s oddílem.

Předání zlatého stupňe medaile sv. Jiří - tábor Orlovy (2007).

Tábor Orlovy (2007).

Tábor Orlovy (2007).

Bratr Jestřáb je držitelem vůdcovského dekretu, absolventem lesní školy a nositelem následujících skautských vyznamenání a ocenění:

Bohumil Dolejší - Rod
Petr Vondráček - Cid

Tento článek byl přečten již 1 x

Tisknout článek

Sdílet na facebook