Víte, jak poznám, že už je tu neodvolatelně jaro? To se ladný let vlaštovek dotýká vody a hřebínky vlnek už nejsou tak smutně šedivé, ale stříbřitě se lesknou, jakoby chtěly uchopit trochu té běli vkaštovčího peří a trochu kovového lesku jejich per. A ještě něco. Vykvetou petrklíče. Jeden z nich mám obzvláště rád. Roste na vyvýšeném břehu potoka a rok co rok se strachuji, aby ten nádherný trs prvosenek někdo nevyrýpl a nepřizdobil jím své soukromé království krásy. Ale je tam - poslední, osamělý a rozrůstá se už kolikátý rok.

Krásná rostlina! Odemyká řeku, Clavis sancti Petri, tak jí říkali dávní alchymisté. Ti věřili víc než my. Oni věřili, že ta křehká jarní krása odemyká poklady ukryté v zemi. I její dnešní jméno prvosenka je hezké, i když je nosí teprve od roku 1819, kdy ji tak podle polského jména "prvojarní" květiny pojmenoval J.S.Presl.

Ale čtyři staletí staré clavis Petri se mi líbí přece jen více. Má totiž dvojí překlad - buď Petrův klíč, nebo i obráceně: klíč od skal.

Klíč je něco vzácného, protože otevírá dveře k tajemství. Tak i klíč k řece otevírá tajemství dosud nesplouvaných vod, dosud utajené zážitky a dosud neznámou krásu. Žlutý petrklíč na břehu dovede to všechno obsáhnout v jediném symbolu. Hned vedle něho se nesměle zvedá kvítečko ještě menší a ještě něžnější - pomněnka. Ta zase říká pomni. A tak se potkaly zlatá barva jarního slunce s modrou barvou vody. Dívám se na ně, lehce se jich dotýkám a promlouvám:

Kvítečka z nejskromnějších, je mi tu s vámi dobře. Možná, že se od vás mohu něčemu přiučit. Krása je tím krásnější, čím je její nositel skromnější. Děkuji vám za vaši krásu a skromnost. Budu na vás vzpomínat, až si zase budu připadat velice důležitý. Chci si osvojit váš pohled. Ten říká, že i malá užitečnost je užitečností a každé stvoření má své místo i svou nenahraditelnou cenu. Už to díky vám vidím zřetelněji.

Víte co, já se pokusím být užitečný v malém, tak jako vy. Dost možná, že budu umět sám sebe rozdávat stejně podivudodně, jako se šíří světem vaše křehká krása. Vždyť petrklíč rozstřikuje s podzimem ze svých štědrých tobolek semínka do dálky a pomněnka je posílá s vodním proudem jako pozdrav i těm nejvzdálenějším.

To je ono. Přát krásu, mír a pohodu vzdáleným i blízkým a rozdávat se jim. Děkuji. Klíč Petrův - Clavis Petri - může být i klíčem k lidským srdcím. Chci být citlivým klíčníkem.

Petr Hájek - Balú

Tento článek byl přečten již 1504 x

Tisknout článek

Sdílet na facebook