Za ty desítky let, co znám svou řeku, jsem si mezi jejími přítoky zvlášť zamiloval dva potoky. Na jejich skutečném jménu nezáleží. Ona ta jména nejsou nijak libozvučná, protože suše připomínají vsi, kterými voda potoků protekla a které jim daly jména. Pro mne ale je jeden z nich Stříbrný. Na jeho břehu jsem před léty oblékl šeď lesoškoláckého šátku. Tomu druhému říkám Pstružný, protože ty duhové krasavce tam nedokázala zahubit ani letitá chemizace zemědělství. Navíc v jeho povodí je studánka, které se od nepaměti říká Bezedná. Nevyschne ani v době největšího sucha a její voda má prý čarovnou moc. To jsem nezjistil, ale chutná i dnes znamenitě.

To spojení vod je skutečná krása. Mísení jejich částic je každou roční dobu jiné, teď v zimě jiskřivější, průzračnější a ozdobené krajkovím ledu.

Vždycky si myslím s pohledem do čisté zimní vody, jak je to spojení laskavější, než v létě, kdy bývá voda zakalena přívaly za bouří a dešťů. Vždyť ono je to víc než pohlednice, je to podobenství o lidech. My přece také dovedeme laskavě a trpělivě přijímat jeden druhého, jen když nás sežehl a pročistil mráz společně prožitých těžkostí. Voda, chudinka, se přívalům kalu vyhnout nemůže. Co ale my? Nestojí za to zůstat čistým, laskavým přítokem řeky, které říkáme skauting? Laskavost je doprovod zdvořilosti, o té se zmiňuje skautský zákon.

Laskavost a vlídnost posilují. Posilují víru v dobro, posilují sebedůvěru jednajících stran, vedou ke spojení sil. Tak nějak je to i s vodou potoků mé milé Vysočiny.

Pod ledovou tříští vrcholí zimní chlad, ale únorová slunečná poledne už probouzejí ptáky a ozývá se sem tam jejich nesmělý zpěv.Brzy se má naplno rozproudit voda v potocích a řekách a spolu s ní i náš skautský život.

Zkusme si ještě zaběhnout k některému potůčku či říčce pro zimní ponaučení. Ony se setkávají s trpělivou laskavostí po čas, který nemá, měřeno délkou lidského života, daleko k věčnosti. Vydrželi si být věrní právě pro tu trpělivou laskavost a drtí při tom nepozorovaně a vytrvale skálu na písek a oblázky. To je síla! Možná, že nás tím osloví. Léto se zeptá, co jsme dělali v zimě.

Balú - Petr Hájek

Tento článek byl přečten již 1405 x

Tisknout článek

Sdílet na facebook