Při osobním styku i v promluvách P. Hájek často připomínal, že Bůh je nesmírná Moudrost, která vždy byla, je a bude. Má nás moc rád - Písmo ho nazývá Láska. Jediní z tvorstva jsme Jeho obrazem, každý v jiném odstínu. Podobáme se mu rozumem, svobodou rozhodování, schopností mít rád. Vlohy i vše v okolí nám prospívá, když je užíváme dle návodů Božího Syna.

Po přeložení, prosili mnozí v H. Brodě, ať je Dr. Hájek navštěvuje. Pokud měl čas a vhodné vlakové spojení, přijížděl - ovšem na chvilky. Během r. 1949 bylo typování horlivosti kněží (u STB) v začátcích. Když byl O. po Novém roce 1950 na pár hodin ve městě, přiměli jsme ho k návštěvě klubovny. Byl při tom Josef Červený, já. Další už nepojmenuji. Chlubili jsme se totemem, židlemi z břízek a plechovými kamny zaústěnými do krbu. O týden dřív, při vánoční besídce, oddíl dostal kroniku vázanou knihařem p. Pokorným - syn snad žije v H. Brodě. Aniž O. věděl, že ho brzy uvězní, napsal - i budoucím členům - vzkaz. Každý má v prospěšnosti jiným nezištně předávat Boží Dobrotu. K tomu dostáváme schopnosti i možnosti. Ke chtění správného - dle svědomí - je vždy připravena nadlidská posila Boží. Při neochotě volit lepší či pozemské sobectví se podpora Boha vytratí. Touhy jen lidsky vyniknout i kluky zklamou - pokoří. Pro jednání dle svědomí - na každého z nás - svolal už na začátku r. 1950 zakladatel sílu svým požehnáním - netušil, že za pár týdnů půjde na léta do žaláře.

Jestřáb