"Je český skauting starý nebo mladý? Když je člověku dvacet, rozpíná křídla své budoucnosti a cítí, co vše ještě může a chce dokázat. Má málo zkušeností, ale hodně sil a hlavně touhu letět dál a výš. Když je člověku devadesát, jeho dílo je téměř hotové a stává se odkazem příštím generacím. Českému skautingu již devadesát bylo. Je tedy starý nebo mladý? Záleží na nás. Můžeme si vybrat jen minulost a být jen staří, nebo jen budoucnost a být jen mladí. Ale máme i jedinečnou možnost přijmout obojí a být staří svou zkušeností a oprávněnou hrdostí na to, co už jsme dokázali, a mladí rozepjatými křídly a touhou letět dál a výš." [1]

Skutečně, někdy je to až zarážející. Vždyť onen muž, Britský koloniální generál, zakladatel skautingu, sir Robert Baden Powell, se narodil před půldruhým stoletím! A to přesně. Není divu, že nejen vnější pozorovatelé, ale i sami skauti si kladou otázku, zda má skauting stále co nabídnout. Mnoho mladších členů také odchází, protože jsou přesvědčeni, že nikoli. Jaký si uděláte názor Vy, nechám na Vás, pokusím se Vám ale pomoci (i když asi ne zcela nestraně...).

První, co člověka napadne, je, že oněch 22 kluků, se kterými poprvé Baden Powell roku 1907 tábořil na malém ostrůvku Brownsea poblíž Anglických břehů, mělo zcela jiné zájmy a potřeby než ti dnešní. Říkáte si, k čemu bude dnešní mládeži znalost morseovy abecedy nebo že jen stěží může dnes někoho motivovat to, co motivovovalo před 100 lety. To je jistě mnohdy pravda, kdo ale říká, že by skauting musel používat stále stejné postupy, prostředky a nabízet týž program. Je asi na místě zamyslet se nad tím, co vlastně dělá skauting skautingem. V první řadě je to výchovné hnutí (zaškatulkovat bychom ho mohli mezi tzv. non-formální vzdělávání). Zjednodušeně řečeno je jeho posláním podporovat všestranný rozvoj osobnosti mladých lidí, protože, ač to zní jako klišé, východiskem skautingu již od počátku bylo přesvědčení, že svět může být skutečně lepší, ale záleží na každém člověku, co pro to udělá. Co ho odlišuje od spousty dalších výchovných organizací, je jeho jedinečná metoda.

Mnoho rodičů si říká: "No on je ten skaut takovej pěknej kroužek, syn se tam dobře vyblbne, je tam s kamarádama. Aspoň se nepoflakuje s nějakou pochybnou partou po ulici...". Skauting je ale skutečně o něčem úplně jiném, než jen "vyblbnout se" a "zabít čas". Stojí na třech základních pilířích, chcete-li principech - povinnosti k sobě, povinnosti k druhým a povinnosti k Bohu. Od toho se odvíjí i skautská metoda - jedna metoda, která se skládá z řady prvků - je nástrojem, který skauting využívá k naplnění svého specifického přístupu k výchově mladých lidí. Některé prvky skautské metody byly přejaty jinými výchovnými činiteli a některé se dnes dokonce používají ve školách, mládežnických klubech a dalších zařízeních. Ovšem v žádném z těchto případů se nepoužívá skautská metoda ve své celistvosti.

Jednotlivé prvky skautské metody se dají znázornit následujícím obrázkem, někdy se k nim ještě přidává symbolika, postupně stimulující program a služba.

Obr. 1: Prvky skautské metody

Skautská metoda není unikátní jednotlivými prvky, ale tím, že je všechny kombinuje, i když ne vždy ve stejný čas a na stejném místě.

Nebojte, nebudu se tady již nijak podrobněji o jednotlivých prvcích rozepisovat, uvádím je spíš jen tak pro ilustraci toho, že skautská metoda skutečně není vázaná na nějaký konkrétní program, konkrétní zastaralé prostředky. Právě inovace programu a hledání prostředků, které osloví dnešní děti a mládež je klíčovým tématem např. citované Charty českého skautingu na počátku 21. století [1] sepsané před 6 lety. Není divu, že si tedy na internetu můžete zahrát skautskou počítačovou hru, že na velkých skautských akcích uslyšíte hrát rockové kapely, skauty uvidíte proplétat se vysokými lanovými překážkami nebo pobíhat s GPSkou v ruce... Samozřejmě pokud to vše přispěje k naplnění poslání skautingu.

Myslím, že otázka tedy nezní, zda má ještě skauting co nabídnout nebo zda je již jen starým vyčerpaným systémem, ale do jaké míry jsou jednotlivé skautské organizace, jednotlivé oddíly, ještě lépe jednotliví činovníci ale i "řadoví členové" schopni využít potenciál, který jim skauting jako myšlenka poskytuje. To je stále znovu výzva pro všechny, kdo se nazývají skauty, včetně mne.

Uff, tak jsem zvědavý, kolik lidí dočte až na toto místo...

Cid - Petr Vondráček

Reference:

[1] X. Valný sněm Junáka: Charta českého skautingu na počátku 21. století, 2001

[2] Světový výbor WOSM: Základní charakteristika skautingu, 1999

Tento článek byl přečten již 1971 x

Tisknout článek

Sdílet na facebook